Zdena Fibichová - Vlnění

O autorovi

Zdena Fibichová, česká sochařka, keramička a malířka, se narodila 9. prosince 1933 v Praze. Patří k významným umělkyním, které se po druhé světové válce v Československu prosadily v sochařství, což bylo tehdy vnímáno jako převážně mužská disciplína.

Fibichová začala svou uměleckou kariéru studiem na Vyšší škole bytového průmyslu v letech 1948–1952, kde se věnovala řezbářství pod vedením Václava Markupa, uznávaného českého keramika. Získané dovednosti v řemesle později uplatnila ve své vlastní tvorbě. V letech 1952–1957 pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru profesora Josefa Wagnera, kde rozvinula svůj jedinečný umělecký styl.

V roce 1959 se stala členkou umělecké skupiny Trasa 54, která byla aktivní do roku 1970, kdy byla administrativně zastavena činnost všech tvůrčích skupin. Fibichová se účastnila společných výstav se skupinou Trasa 54 a nadále se věnovala své vlastní tvorbě.

Její tvorba byla ovlivněna stylizovanými ženskými postavami, hlavami a torzy, které zobrazovaly abstrahované tvary s vysokou emocionální sdělností. Její sochy často nesly znaky zoomorfismu, což dodávalo jejím dílům dodatečnou vrstvu symbolismu.

Zdena Fibichová byla pravnučkou skladatele Zdeňka Fibicha a v roce 1955 se vdala za sochaře Vladimíra Preclíka. Oba umělci jsou pohřbeni na hřbitově v Jaroměři v hrobě ve tvaru pyramidy, který nechal vytvořit Vladimír Preclík v roce 2006. Jejich spojená umělecká odkaz zůstává pevnou součástí českého kulturního dědictví.

Zemřela 17. června 1991 v Praze.