O autorovi
Václav Rabas byl český malíř, narodil se 13. listopadu 1885 v Krušovicích. Patřil mezi první umělce, kteří získali titul národního umělce. Rabas byl aktivním členem Umělecké besedy, Spolku Mánes a spoluzakladatelem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar. Také byl známý jako člen tzv. pátečníků.
Vzdělání získal na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku, kde maturoval v roce 1904. Po vojenské službě byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studium přerušil. V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy, kde se zdokonaloval pod vlivem ostatních členů a hledal nový obsah tvorby. Později studoval u Maxe Švabinského.
Během první světové války byl povolán na frontu, kde byl zraněn a následně se vrátil domů. Po válce se Rabas angažoval v českém kulturním prostředí nově vzniklého Československa. Byl členem Spolku Mánes a stal se dokonce předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy.
Rabas často cestoval do Itálie a Paříže, ale jeho ateliér byl vždy v Krušovicích, kde se také oženil. Za druhé světové války přečkal konflikt ve svém rodném kraji. Po válce daroval mnoho svých obrazů nově vzniklé městské galerii v Rakovníku.
V roce 1945 získal titul národního umělce a od té doby se stále více věnoval tvorbě v krajině svého rodného kraje. Jeho dílo zahrnovalo figurální alegorie, krajinomalbu a bylo ovlivněno impresionismem a postupem času i magickým realismem. Rabas byl strýcem herce Raoula Schránila ze strany matky.
Zemřel 26. října 1954 na srdeční infarkt a je pochován na hřbitově v Krušovicích. Stálá expozice jeho obrazů je k dispozici v Rabasově galerii v Rakovníku. Rabasova tvorba zahrnuje různá témata, včetně cyklů jako "České hlavy," "Chleba," a "Píseň míru," které odrážejí různé období jeho života a tvorby.